Prof. MUDr. Bohumil Ticháček, DrSc. (1990-1994)

Narodil se 14. září 1924 v Českých Velenicích v jižních Čechách. Gymnázium absolvoval v západočeských Klatovech a hned po maturitě nastoupil v rámci „totálního nasazení“ na práci do Německa. Byl zde zatčen a z vězení ho zachránil konec druhé světové války. Po válce začal studovat na Lékařské fakultě UK, potom přešel na Vojenskou lékařskou akademii v Hradci Králové.

Promoval v roce 1950 a stal se v armádě divizním hygienikem, po několika letech učitelem na Vojenské lékařské akademii Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové. V roce 1958 nastoupil jako zástupce náčelníka na Vojenský ústav hygieny, epidemiologie a mikrobiologie v Praze. V roce 1965 se stal docentem epidemiologie, v roce 1975 doktorem věd a od roku 1981 byl profesorem. V r. 1981 se stal zástupcem ředitele Institutu hygieny a epidemiologie, v lednu 1990 byl pověřen vedením institutu a poté ve funkci ředitele konkurzem potvrzen. V čele ústavu byl do května 1994.

V r. 1992 byl institut přejmenován na Státní zdravotní ústav. Prof. Ticháček se zasloužil o návrat ústavu k původní tradici a názvu a provedl důležité společenské a personální změny. Profesor Ticháček byl dlouholetým předsedou Společnosti pro epidemiologii, mikrobiologii a imunologii, členem a místopředsedou výboru České lékařské společnosti J. E. Purkyně. V r. 1986 obdržel Medaili Jana E. Purkyně. Byl dlouholetým předsedou redakční rady časopisu Československá epidemiologie, mikrobiologie a imunologie, mezinárodního časopisu Journal of Hygiene, Epidemiology, Microbiology and Immunology a časopisu Central European Journal of Public Health. Publikoval přes 200 odborných prací. Mezi zvlášť významné patří ty, které věnoval výsledkům svého originálního výzkumu kyseliny peroctové, a kniha Základy epidemiologie, oceněná v r. 1997 českou prestižní Hlávkovou cenou.

V mládí se aktivně věnoval hudbě, hrál na housle a violoncello, a ještě větší talent prý měl pro malování obrazů. V interview u příležitosti 75. narozenin prof. Ticháček mj. řekl: „Dosud neumíme postihnout všechno, co determinuje vývoj lidstva. Velmi však věřím v přírodní síly, mezi které patří i lidská inteligence. Vzdělanost otevírá prostor jejímu využití.“

Prof. MUDr. Bohumil Ticháček, DrSc. zemřel v roce 2006.

Zdroj: Kříž, J.;Beranová,R. Historie Státního zdravotního ústavu v Praze. Acta hygienica, epidemiologica et mickrobiologica. Zvláštní číslo. 2005